Obec Zlechov leží podél Zlechovského potoka v nadmořské výšce 208 m a se sousední obcí Tupesy tvoří konurbaci. Zlechovský katastr má rozlohu 649 hektarů a v současnosti v něm žije 1 697 obyvatel.

V katastru obce se nachází jedno z nejstarších slovanských sídlišť u nás. Byly zde však objeveny i nálezy z období paleolitu a neolitu. Obec vznikla pravděpodobně v průběhu 11. století. Nejstarší zmínka o obci však pochází teprve z roku 1207 a potvrzuje příslušnost vsi k velehradskému klášteru, jenž přinesl rozvoj řemesel i pokrokové způsoby obdělávání půdy a začal v našem kraji s pěstováním vinné révy, kterou řád potřeboval k bohoslužebným účelům. Název obce bývá odvozován od „vsi lidí Zlechových“, ve 13. století se objevuje i varianta Lechov, tedy vesnice Lecha nebo Zlecha.
Nejstarší památkou v obci jsou boží muka u silnice do Tupes, postavená roku 1674. Dále barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1733. Na poli směrem ke Starému Městu stával asi 1 m vysoký kamenný smírčí kříž, pocházející pravděpodobně ze 17. století. Dnes je uložen v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Poměrně novou dominantou obce se stal kostel sv. Anny, vysvěcený v roce 1994.
Nejvýznamnější tradiční akcí jsou říjnové Slovácké hody s právem, tzv. císařské. Název vznikl podle nařízení císaře Josefa II., který takto určil hodové zábavy pro vesnice bez místního kostela. V době Velikonoc ožívá Zlechov charakteristickými velikonočními zvyky, jako je „hrkání“ a „šlahačka“. Dalšími kulturními akcemi obce jsou plesy na začátku roku, košt vína a slivovice, stavění a kácení máje, Mikuláš, adventní koncert a řada dalších.

Obec Velehrad leží mezi výběžky Chřibů v jednom z nejmalebnějších koutů Slovácka. Nadmořská výška obce je 219 m a v jejím katastru o výměře 2 225 ha dnes žije 1 281 obyvatel. Velehrad je významným duchovním centrem, místem církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Významnou událostí pro Velehrad byla návštěva hlavy katolické církve, papeže Jana Pavla II., v roce 1990.

Už od středověku je obec spojována s hlavním střediskem Velké Moravy. V pramenech z 9. století však sídlo tohoto názvu není nikde zmíněno. Nejstarší doklad pro jméno Velehrad je až v listině z roku 1141. Na základě archeologických nálezů lze soudit, že velkomoravský Veligrad byl lokalizován v dnešním Starém Městě.

Nejvýznamnější památkou obce je rozsáhlý komplex kláštera, vybudovaného v románsko-gotickém slohu s pozdějšími barokními úpravami. Velehradský klášter je bývalý cisterciácký klášter založený na počátku 13. století a je tak nejstarším cisterciáckým klášterem založeným na Moravě. Jeho součástí je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, která je nejvýznamnější poutní bazilikou České republiky.
V bezprostřední blízkosti kláštera najdeme několik sakrálních památek. Patří mezi ně např. kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1715, kostelík Zjevení Páně (kaple Cyrilka) postavený ve 13. Století a sousoší sv. Rozalie se sloupem Panny Marie, pocházející z 18. století.
Velehrad je jedním z nejznámějších poutních míst u nás. Každoročně se zde v červenci konají Dny lidí dobré vůle – Večer lidí dobré vůle a Národní pouť. Dalšími významnými kulturními akcemi jsou plesy na začátku roku, zářijové Slovácké hody s právem, listopadová Cisterciácká pečeť – výstava a soutěž košer a mešních vín, Štěpánský koncert v bazilice a mnoho dalších.

Obec Tupesy se rozprostírá na území 583 ha v úrodné nivě Zlechovského potoka v nadmořské výšce 216 m. V obci v současné době žije 1 128 obyvatel.

První písemná zmínka o Tupesích pochází z roku 1220, kdy je obec zmiňována jako součást majetku velehradského kláštera.
Nejstaršími památkami Tupes jsou barokní boží muka z roku 1677, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1735, novorománská kaple Navštívení Panny Marie, postavená roku 1854, a dům drobného zemědělce a hrnčíře, představující původní vesnickou architekturu přelomu 19. a 20. století, ve kterém dnes sídlí Muzeum keramiky.Tupesy jsou proslulé také pěstováním vinné révy a vinařstvím, které neoddělitelně doprovázelo hospodářský rozvoj obce již v minulých stoletích.
Tupesy jsou typickou slováckou obcí, jejíž bohatá tradice hýřící barevností krojů žije i v současnosti v podobě fašanků, spojených s masopustními průvody v doprovodu cimbálové muziky a říjnových císařských hodů, při kterých je průvod chasy doprovázen dechovkou, zpěvy ženáčů a místních mužských a ženských pěveckých sborů. K dalším významným událostem v obci patří vynášení Moreny, „hrkání“ chlapců, „šlahačka“, výstava vín, dětská pěvecká soutěž Tupeský džbáneček, plesy, stavění a kácení máje, den dětí, vyřezávání dýní a mnoho dalších.

Obec Stupava se rozkládá na obou březích horního toku říčky Stupavky na ploše 711 hektarů v nadmořské výšce 345 m, uprostřed chřibských lesů. V současnosti žije na území obce 146 obyvatel. První známky spojené se jménem Stupava pocházejí z roku 1407. Samotná obec byla založena patrně v letech 1680 – 1690 jako uhlířská osada. Její název je zřejmě odvozen od říčky Stupavky.

Dominantou obce je kostel sv. Klementa, který byl postaven roku 1859. Díky mimořádně krásnému, členitému okolí, rozlehlým lesům a čistému ovzduší je obec vyhledávána chalupáři, chataři a turisty.V obci se každoročně koná několik kulturních akcí. Mezi nejvýznamnější patří lednový Dětský karneval, Stavění a kácení máje, Košt gulášů na začátku července, Zbojnická noc o prázdninách a listopadová Pouťová zábava.

Obec Staré Hutě leží v údolí říčky Kyjovky v nadmořské výšce 393 m, na ploše 736 ha. Je obklopena loukami, pastvinami a chřibskými – převážně bukovými – lesy. V současné době v obci žije 131 osob. Co do počtu obyvatel je druhou nejmenší obcí Mikroregionu Buchlov.

Jak už název napovídá, obec vznikla v souvislosti se založením zdejších skelných hutí někdy na počátku 18. století. Podle záznamů vrchnostenského úřadu to bylo v roce 1701, podle jiných údajů v letech 1650-1675. Sklárna patřila rodu Petřvaldů a byla nazývána Buchlovskou sklárnou. V roce 1876 sklárna zastavila výrobu a došlo k jejímu zániku.

V obci stojí kaplička Panny Marie, pocházející z druhé poloviny 19. století. Asi kilometr východně od obce leží Zikmundův dvůr, někdy nazývaný též Zikmundov či Dvorek, který je velmi starého data. Poprvé se objevuje na rytině hradu Buchlova z roku 1719. V současné době je v soukromém vlastnictví a slouží jako statek s možností ubytování a vyjížděk na koních.
V místě, kde dříve býval dvůr sklárny, roste stará lípa malolistá, chráněná jako památný strom, s obvodem kmene 400 cm a výškou 22 m. Další památný strom roste na okraji bukového lesa, asi 1 km severovýchodně od středu obce. Jedná se o dub zimní s obvodem kmene 530 cm a výškou 28 m. V obci se každoročně koná únorový Dětský karneval, Velikonoční zábava a v červenci Trakačové závody.

Údolní obec se rozprostírá kolem potoka Salašky v nadmořské výšce 270 m. Po obou stranách je chráněna svahy pohoří Chřibů. Na území o velikosti 1 787 ha žije 420 stálých obyvatel.

První samostatné chalupy lesních dělníků, kteří na buchlovském panství klučili lesy, zde vznikaly již v 17. století, ale nedochovaly se žádné dokumenty o přesném vzniku obce. Název obce a obecní znak připomínají tradici chovu ovcí. Ze sakrálních staveb se v obci nachází kaple postavená roku 1933, zasvěcená sv. Janu z Nepomuku a dřevěná zvonice z 19. století. Významnou památkou je pomník ve Vápenicích, kde na konci 2. světové války bylo zavražděno 20 místních občanů.

Západně od obce leží 12 m vysoká pískovcová skála Buchlovský kámen. V okolí obce je řada studánek a mezi nejznámější patří Zlacká studánka, která byla vybudována roku 1862. Podle místní pověsti byl pramen vody objeven při pokusu najít zlato. Pramen studánky U Lvích hlav, kterou uvidíte při cestě na Bunč, chrání dvě kamenné lví hlavy, z nichž vytéká voda bohatá na vápník.

Obec žije poměrně bohatým kulturním a sportovním životem. Tradičními událostmi jsou Fašank, Košt slivovice, Stavění máje, Výstava hub, Atletické závody dětí, Cyklistický závod Drtikol a řada soutěží v požárním sportu.