11.11.2023
Přijďte na ochutnávku svatomartinského vína.
Drobné občerstvení zajištěno.
Vítězem soutěže na téma „MILUJEME CHŘIBY“, která probíhala od 5.7. 2022 do 30.4.2023 se stal snímek “Objevujeme krásy Mikroregionu Buchlov”, jehož autorem je Rostislav Svoboda. Do prvního ročníku soutěže se zapojilo 8 soutěžících, z nichž odborná porota vybrala 3 nejlepší. Gratulujeme vítězům a děkujeme za zapojení všem ostatním soutěžícím.
Cyklostezka vede po původní hradské cestě mezi obcemi, po které v devátém století možná pravidelně putoval svatý Metoděj, když chodil ze svatého Klimenta u Osvětiman do centra Starého Velehradu, dnešního Starého Města, nebo na Sadskou výšinu. Nová cyklostezka propojuje obce Boršice a Zlechov.
Vydejte se po cyklostezce sv. Metoděje
Nejnovějším plodem projektu Cisterciácké klášterní krajiny je osazení mýtného kamene při hrázi Dolního mlýna před Velehradem.
Historický mýtný kámen vztyčený zde na konci 17. století byl v průběhu 20. století pohřben splavující se hlínou z polí. Dochovaná fotodokumentace a existence podobného kamene v obci Jalubí umožnila pořízení repliky, kterou z prostředků Obce Velehrad vytvořil sochař Tomáš Martinák.
K představení kamene došlo v sobotu 22. dubna v rámci akce “Na kole vinohrady Uherskohradišťska” za účasti historičky Blanky Rašticové, která k mýtnému kameni doprovodila skupinu cyklistů. Rytina na kameni dnes ostatně neevokuje loukoťové kolo, nýbrž spíše to cyklistické. Aby byla symbolika všem projíždějícím zřejmá, ke kameni byla instalována malá tabulka odkazující zájemce na postupně vznikající Encyklopedii velehradské klášterní krajiny. Vyprávění o mýtném kameni je zde prvním záznamem.
V katastru obce se nachází jedno z nejstarších slovanských sídlišť u nás. Byly zde však objeveny i nálezy z období paleolitu a neolitu. Obec vznikla pravděpodobně v průběhu 11. století. Nejstarší zmínka o obci však pochází teprve z roku 1207 a potvrzuje příslušnost vsi k velehradskému klášteru, jenž přinesl rozvoj řemesel i pokrokové způsoby obdělávání půdy a začal v našem kraji s pěstováním vinné révy, kterou řád potřeboval k bohoslužebným účelům. Název obce bývá odvozován od „vsi lidí Zlechových“, ve 13. století se objevuje i varianta Lechov, tedy vesnice Lecha nebo Zlecha.
Nejstarší památkou v obci jsou boží muka u silnice do Tupes, postavená roku 1674. Dále barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1733. Na poli směrem ke Starému Městu stával asi 1 m vysoký kamenný smírčí kříž, pocházející pravděpodobně ze 17. století. Dnes je uložen v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Poměrně novou dominantou obce se stal kostel sv. Anny, vysvěcený v roce 1994.
Nejvýznamnější tradiční akcí jsou říjnové Slovácké hody s právem, tzv. císařské. Název vznikl podle nařízení císaře Josefa II., který takto určil hodové zábavy pro vesnice bez místního kostela. V době Velikonoc ožívá Zlechov charakteristickými velikonočními zvyky, jako je „hrkání“ a „šlahačka“. Dalšími kulturními akcemi obce jsou plesy na začátku roku, košt vína a slivovice, stavění a kácení máje, Mikuláš, adventní koncert a řada dalších.
Oficiální stránky obce: www.obeczlechov.cz
Už od středověku je obec spojována s hlavním střediskem Velké Moravy. V pramenech z 9. století však sídlo tohoto názvu není nikde zmíněno. Nejstarší doklad pro jméno Velehrad je až v listině z roku 1141. Na základě archeologických nálezů lze soudit, že velkomoravský Veligrad byl lokalizován v dnešním Starém Městě.
Nejvýznamnější památkou obce je rozsáhlý komplex kláštera, vybudovaného v románsko-gotickém slohu s pozdějšími barokními úpravami. Velehradský klášter je bývalý cisterciácký klášter založený na počátku 13. století a je tak nejstarším cisterciáckým klášterem založeným na Moravě. Jeho součástí je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, která je nejvýznamnější poutní bazilikou České republiky.
V bezprostřední blízkosti kláštera najdeme několik sakrálních památek. Patří mezi ně např. kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1715, kostelík Zjevení Páně (kaple Cyrilka) postavený ve 13. Století a sousoší sv. Rozalie se sloupem Panny Marie, pocházející z 18. století.
Velehrad je jedním z nejznámějších poutních míst u nás. Každoročně se zde v červenci konají Dny lidí dobré vůle – Večer lidí dobré vůle a Národní pouť. Dalšími významnými kulturními akcemi jsou plesy na začátku roku, zářijové Slovácké hody s právem, listopadová Cisterciácká pečeť – výstava a soutěž košer a mešních vín, Štěpánský koncert v bazilice a mnoho dalších.
Oficiální stránky obce: www.velehrad.cz
Oficiální stránky obce: www.tupesy.cz
Oficiální stránky obce: www.obec-stupava.cz
V údolí Medlovického potoka, v nadmořské výšce 240 m a na výměře 608 ha se nachází obec Stříbrnice se 418 stálými obyvateli.
Stříbrnice patří k nejstarším obcím Uherskohradišťska. Naši slovanští předkové zde žili již v období Velkomoravské říše. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Název byl původně odvozován od slova srebro (stříbro), jež se údajně mělo v oblasti dnešních Stříbrnic nacházet. Geologický podklad katastru však nenasvědčuje tomu, že by tu byly stopy po stříbrné rudě. Druhá teorie o původu názvu souvisí se stříbrnou bránou, která byla v místech nynějších Stříbrnic postavena a která mohla dát obci jméno.
Nejstarší stavbou v obci je patrně barokní kaplička sv. Prokopa z roku 1749. Dominantou Stříbrnic je farní kostel sv. Prokopa z roku 1908, zbudovaný v novorománském slohu. Na návsi najdeme barokní morový sloup se sochou bičovaného Krista z první poloviny 18. Století a od roku 1733 stojí na rozcestí nad Smraďavkou socha sv. Jana Nepomuckého. Krajinářsky i přírodovědně je významné území Stříbrnických pasek, které bylo v roce 1993 vyhlášeno přírodním parkem a později sloučeno s Přírodním parkem Chřiby.
V obci se každoročně koná řada kulturních akcí, jako je Myslivecký a Maškarní bál, Fašank, Stavění a kácení máje, Martinské hody s právem a mnoho jiných.