Městys Osvětimany leží na jižním úpatí Chřibů u soutoku dvou potoků - Klimentského a Hruškovice - v nadmořské výšce 278 m. V katastrálním území o rozloze 1 943 ha dnes žije 850 stálých obyvatel.

I když první písemná zpráva o obci pochází až z roku 1350, první zmínky o vzniku obce sahají již do doby velkomoravské, a to ve spojitosti s horou sv. Klimenta. Z té doby také pravděpodobně pochází název obce. Pověst vypráví, že se zde setkala byzantská mise vedená bratry Cyrilem a Metodějem s vyslanými muži (many), přičemž prý řekl Metoděj svému bratru „Bůh osvěť ty many“, a tak měl vzniknout název Osvětimany.

Dominantou městyse je barokní kostel sv. Havla vystavěný v letech 1674 – 1691, pod kostelem stojí barokní fara z konce 17. století. V Osvětimanech se dochovaly dvě památné sochy, a to socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1731, a socha Panny Marie z roku 1910. V katastru se nachází také několik křížů, hraniční kameny a kaplička sv. Vendelína u silnice na Vřesovice. Severozápadně od obce, uprostřed chřibských lesů, je ukryta již zmíněná Národní kulturní památka Hradisko sv. Klimenta se zbytky církevní stavby. Podle archeologického výzkumu bylo velkomoravské hradisko vybudováno Slovany asi v polovině 9. století. V hradišti najdeme dřevěnou kapli, pocházející z roku 1964, a zvonici sv. Gorazda, postavenou v roce 1985.

V jižním okraji katastru leží Přírodní památka Ježovský lom - bývalý pískovcový lom, který je ukázkou flyšové sedimentace a lokalitou s výskytem vzácné teplomilné flóry a fauny.
Osvětimany dodnes žijí bohatým kulturním životem. Mezi nejvýznamnější akce patří plesy, Fašank, Výstava vín, Čarodějnický rej, Folklorní festiválek, Rybářské závody a říjnové krojované Slovácké hody s právem.

Obec Modrá leží v malebném údolí Modranského potoka v nadmořské výšce 220 m a těsně sousedí s obcí Velehrad. Na území katastru o velikosti 182 ha dnes žije 710 obyvatel.

Obec vznikla legislativně na místě malé osady s původním názvem Neudorf až v roce 1786, ale četné nálezy dosvědčují, že její historie sahá mnohem dál. Nejstarší nálezy dokazují, že zde již před více než 6000 lety – v neolitu - žili zemědělci. Rozsáhlé osídlení zdejší lokality proběhlo po příchodu Slovanů. Velmi významný byl v roce 1911 objev pozůstatků slovanského kostelíka, pocházejícího z přelomu 8. a 9. století. Tato ojedinělá archeologická lokalita Na Díle byla vyhlášena národní kulturní památkou. Dnes stojí v blízkosti základů hypotetická rekonstrukce původního kostela sv. Jana, která je symbolickým památníkem Velkomoravské říše a slouží ke kulturním akcím i svatebním obřadům.Nedaleko pod kostelíkem je vybudován Archeoskanzen Modrá, největší raně středověký archeologický skanzen v ČR, botanická a sladkovodní expozice Živá voda s unikátním podvodním proskleným tunelem délky 8 metrů, umístněným pod hladinou rybníka a novou turistickou atrakcí je Centrum slováckých tradic, ve kterém návštěvníci najdou přednáškovou síň, místnosti pro ochutnávku až stovky vzorků destilátů a stejného počtu vzorků vín, dvě funkční pálenice, kde bude přeměna ovocných kvasů v destiláty i elektronicky řízená sušárna ovoce, zeleniny a hub.
Modrá je známá nejen krásnou krajinou s vinohrady, 8 rybníky plnými ryb a bohatou historií, ale i společenským životem s kulturními a vinařskými tradicemi, jako je fašank, pochovávání basy, pálení Morany, klepání po dědině a vodění Jidáše, velikonoční pomlázka, Josefovský košt vína, Vinobraní, Mikuláš, slavnosti Slunovratu, Den medu a medoviny apod.

Obec Medlovice se rozkládá na území 292 ha na jižním úpatí Chřibů mezi městysem Osvětimany a obcí Stříbrnice v nadmořské výšce 330 m. V současné době má 468 obyvatel a patří věkovým průměrem k nejmladším v širokém okolí.

První písemná zmínka o Medlovicích je z roku 1351. Osada - podle pověsti založená uhlířem Medlem - zde však byla pravděpodobně již dříve. V roce 1538 byla obec připojena k buchlovskému panství. Předtím patřila k panství bzeneckému, o čemž svědčí dochované prvky, jež jsou součástí tradic – např. podoba hodového práva. Také vinný list ve znaku tuto příslušnost k vinařskému panství dosvědčuje, přestože poloha obce pro pěstování vína není příliš vhodná.

V obci stojí kaple Panny Marie, vysvěcená v roce 1866. Zajímavostí je, že měla být původně zasvěcena sv. Martinovi, ale obraz sv. Martina, darovaný hraběnkou Ludmilou Berchtoldovou, se na oltář nevešel. Roku 1930 byl v obci odhalen pomník T. G. Masaryka. Busta byla v roce 1939 zakopána a po válce - spolu s pamětní deskou zemřelým v I. a II. světové válce - slavnostně znovu instalována a zůstala na svém místě po dobu celé „normalizace“. V katastrálním území obce se nachází lom jaspisových porcelanitů, jedna ze tří lokalit v Evropě. Přírodní terakotou z tohoto lomu se kdysi zpevňovaly cesty, například i v zahradě buchlovického zámku. Pro unikátnost naleziště je těžba dnes již zastavena. Tato oblast o rozloze 1,16 ha je chráněna jako přírodní památka. Také v této slovácké vesničce se udržují tradice, jako jsou fašanky, velikonoční hrkání, stavění máje, říjnové Havelské hody, Mikuláš, Luca a jiné.

Obec Hostějov leží na jižním okraji Mikroregionu Buchlov v nadmořské výšce 345 m. Území je charakteristické kopcovitou krajinou Kyjovské pahorkatiny, která se rozkládá mezi horským masivem Chřibů a údolní nivou řeky Moravy. Okolní krajina je zemědělsky využívaná, v jižní části katastru se pěstuje vinná réva. Hostějov je nejmenší obcí tohoto mikroregionu - rozloha katastru činí pouhých 96 ha. Trvalý pobyt na území této malé vesničky má 37 obyvatel, čímž se Hostějov řadí mezi obce s nejnižším počtem obyvatel nejen ve Zlínském kraji, ale i v celé České republice.

Založení vesnice se podle pověsti datuje už do doby cyrilometodějské. Na místě dnešního Hostějova prý založili kněží kláštera sv. Klimenta hostinec pro poutníky, kteří směřovali po staré cestě na Velehrad a do Pomoraví. Úsměvný je výklad vzniku názvu obce, podle něhož v těch dobách veselá společnost při přenocování na těchto místech všechno „prohostila“, čili projedla a propila. První skutečná písemná zmínka o obci pochází z roku 1371, kdy ji moravský markrabě Jan Jindřich odkázal spolu s Bzencem a dalšími obcemi svému synu Soběslavovi jako část bzeneckého panství.Nejvýznamnější hostějovskou památkou je čtyřhranná kamenná kaple – zvonice s malým oltářem a obrazem Božské Matky z roku 1866 a tři kamenné kříže. Staré zvyky udržované ještě v minulém století se nezachovaly. Dřívější prosebná procesí byla obnovena v roce 2010, kdy se poprvé uskutečnila májová pouť k Panně Marii Pomocnici křesťanů. Svou dlouholetou tradici má Štěpánská zábava.

Městys Buchlovice je největší obcí Mikroregionu Buchlov jak výměrou katastru (3 196 ha), tak i počtem obyvatel (2 442 osob). Městečko leží na březích Buchlovického potoka v nadmořské výšce 234 m na jihovýchodním úpatí Chřibů, jemuž dominují vrchy Holý kopec, Buchlov a Modla. Buchlovice jsou jednou z hlavních bran do Chřibů, výchozím místem turistických stezek i cyklistických tras, které nás zavedou k nejzajímavějším místům v okolí.

Dávné osídlení místa dokumentují pravěké nálezy z období paleolitu a neolitu, významné slezsko-platěnické hradisko na Holém kopci a menší, stejně staré hradisko na Modle.

O samotném městečku se poprvé dozvídáme z listiny z roku 1202. Od roku 1540 se Buchlovice staly trvalou součástí panství hradu Buchlova. S Buchlovicemi jsou spojeny významné národní kulturní památky, mezi něž patří hrad Buchlov, založený českým králem v 1. polovině 13. století jako strategická a správní pevnost. Na sousedním kopci stojí raně barokní kaple sv. Barbory z let 1672 – 1673, která sloužila jako hrobka rodu Berchtoldů.
Další národní kulturní památkou je zámek Buchlovice z počátku 18. století, postavený Janem Dětřichem z Petřvaldu. Zámecká zahrada a park vznikaly současně se zámkem od počátku 18. století a dnes patří rovněž k nejvýznamnějším u nás.

K dalším pamětihodnostem náleží raně barokní kostel sv. Martina, vystavěný v letech 1640 – 1643, sousední fara vznikla ve stylu venkovského baroka kolem roku 1670. Neméně významnou památkou je pozdně gotická kaple sv. Alžběty na hřbitově - původně sbor Jednoty bratrské - pocházející z poloviny 16. Století, bývalý lovecký zámeček a raně barokní kaple sv. Kříže z let 1670 – 1680 jsou nejstaršími stavbami v místní části Smraďavka, která dostala své jméno podle vyvěrajících sirovodíkových pramenů.

Na buchlovickém náměstí můžeme navštívit Muzeum Podhradí Buchlovice, jež nabízí expozici věnovanou čtrnácti obcím Mikroregionu Buchlov a přibližuje dějiny, národopis a život městečka. Jeho součástí je výstavní Galerie na půdě a turistické informační centrum.
Buchlovice jsou známé nejen kulturními památkami a krásou okolní přírody, ale i každoročně pořádanými kulturními akcemi. Za všechny jmenujme alespoň ty největší – Buchlovské hudební léto, Festival česneku, Kosecké písně, Svatomartinské hody s právem aj.

Obec Břestek leží v malebném údolí Zlechovského potoka v nadmořské výšce 238 m a je jednou z nejseverněji položených vinohradnických obcí. V břesteckém katastru, který se rozkládá na ploše 1 406 ha a jehož součástí je i osada Chabaně, žije 810 obyvatel. Břestek patří mezi nejstarší obce Zlínského kraje. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141.

Ke zdejším kulturním památkám patří barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. pol. 18. století, a kaplička Panny Marie Sedmibolestné, postavená roku. Architektonicky velmi zajímavou stavbou z roku 1888 je také novogotická zvonice na návsi. Památkově chráněné chalupářské stavení č. p. 157 je typickou stavbou lidové architektury s historickým vinným sklepem z 19. století. V obci jsou také dva pomníky věnované obětem 1. a 2. světové války.

Zdejší přírodní zajímavostí je památný strom sekvojovec obrovský s obvodem kmene 612 cm a výškou 32 m, rostoucí na Chabaních. Traduje se, že byl vysazen zhruba před 200 lety hrabětem Berchtoldem. Přírodní památka Břestecká skála, představující pískovcové skály ukryté v lesním porostu nedaleko od obce, je vyhledávána nejen turisty, ale i horolezci.

V obci jsou lidové tradice stále živé díky pořádání četných kulturních akcí (např. Vaření trnek, Šlapání zelí, Rozsvěcení dýní, Martinské hody a další). Obec je také známá tradičním lednovým putováním kolem Břestecké skály, koštem vín na „bílou“ velikonoční sobotu, červencovým folkovým festivalem Břestecký pinkl a zářijovou krojovanou poutí ke kapličce Panny Marie Sedmibolestné.

Boršice jsou velkou slováckou vinařskou obcí s 2 220 obyvateli, ležící v podhůří Chřibů v nadmořské výšce 188-334 m. Boršický katastr má rozlohu 984 ha a rozkládá se v údolí Dlouhé řeky a Medlovického potoka.

Dominantou obce je kostel sv. Václava. Svou polohou a přírodními podmínkami jsou Boršice předurčeny pro pěstování vinné révy a výrobu vína. Obec je vyhlášená koštem vína, který se koná každý rok na velikonoční neděli v sále kulturního domu, a jsou zde vystavovány vzorky vín v počtu okolo jeden tisíc. Obec udržuje bohaté lidové tradice. Folklorní soubor Pentla ve spolupráci s obecním úřadem a místní mládeží pořádá mnoho kulturních akcí, např. každou třetí říjnovou neděli Slovácké hody s právem, jejichž součástí je hodová zábava, na které hraje domácí dechová hudba Boršičanka.

Obec Boršice se v roce 2014 umístila na 1. místě v celostátní soutěži O nejlepší obecní a městský zpravodaj, kterou pod záštitou ministra financí pořádá Univerzita Palackého v Olomouci.